Hlavní menu
Anketa
Který hudební nástroj je ti nejbližší?

housle (1676 hl.)
 
elektronické klávesy (610 hl.)
 
harfa (581 hl.)
 
bubny (563 hl.)
 
zobcová flétna (566 hl.)
 
kontrabas (566 hl.)
 
trumpeta (476 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 5038
Přihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!

Vyhledávání
Vyhledat text

Administrace
Kronika

Oddílová jednodenka ke Svaté vodě, 4.2.2011

          Vydáno dne 08. 03. 2011

Je to pomáli k neuvěření, ale je za námi už půlka školního roku. Děti dostávají vysvědčení, rodiče je chválí, a navíc jsou ještě jednodenní prázdniny. No a jak je strávit lépe, než vyrazit s kamarády do krásné zimní přírody.

Přes noc nám připadl další sníh, čehož jsme poté taky náležitě využili. Ale nepředbíhejme. Je 7:50, a já jsem na místě srazu - na zastávce Náměstí Práce. Postupně se objevují mně známé, ale i méně známé tváře. Nakonec jsme se sešli v sestavě: Sirka, Ťapka, Louda, Míša, Peťa, Michal, Junior, Ondra s Tomem , Marek, Ráďa, Honza Zelina, Honza Vojta, Matyáš a Štěpán. Po dokoupení lístků nasedáme na trolejbus a míříme směrem Tesko. Odtud jsme zamířili směrem ke hřbitovu a z tama dál po značce. Cestou míjíme skupinky lidí, kteří také vyrazily ven, ale i zahradu, na které pobíhaly slepice. Hned jsme zauvažovali, která by byla na oběd ta nejlepší. Po chvíli pokračujeme dál, jdeme do kopečka a pak zase z kopečka. V Oddilova jednodenka ke Svaté vodetom se ale ocitáme na pekném paloučku, a toho se musí využít. Michal se rozhodl dovádět s vlčaty, a my starší jsme zatím nachystali cestičky na eskymáckou honičku. Následovalo drobné připomenutí pravidel, a pak už stačilo jenom hrát. Náramně jsme se vydováděli. Na konec si někteří ještě udělaly pár kotoulů ve sněhu. Pokračujeme dál směrem Svatá voda. V lese uděláme velké skupinové foto, pak však opět pokračujeme. S postupujícím časem se tak dostáváme k prvnímu cíli naší výpravy - Svatá voda. Někteří tu využijí příležitosti a napijí se přímo z pramene, která se tu nachází. Není však času nazbyt a my pokračujeme v cestě. Vždyť už máme všichni hlad, ale tady ohen rozdělat nemůžeme. Jako vhodné místo určujeme plac u smrkového lesíka, kousek od jakési chatky. Než však dojde na jídlo, zahrajeme si ještě boj o vlajky. Nakonec to vyhrála skupina, ve které jsem byl já, Michal, Peťa, Junior, Marek a ještě 2 vlčata, u kterých si jméno nevzpomínám. Poté jsme pověřili Juniora organizací rozdělání ohně. Po pár útrapách mu s tím Michal pomáhá. A sláva, hoří. Je na čase se řádně nájíst. Každý si dá to, co si denesl. Po nějaké době se s námi loučí Michal s Ťapkou, kteří se vrací zpátky na trolejbus. My zanedlouho po jejich odchodu uklidíme ohniště, a vyrážíme k dalšímu cíli naší výpravy, a to k Žižkovu dubu. Po nějaké době se nám to zdárně podaří, a tak nezbívá něž vyrazit zpátky k trolejbusu. Na poli ještě dáváme pauzu, během které se vlčata rozhodli, že si chcou ještě zahrát eskymáckou honičku a že dráhu si připraví sami. No a tak se tedy stalo. Po skončení nás tak už čeká jenom cesta. Někteří jdou rychleji, jiné se musí trochu popohánět, na zastávku však dorazíme zdárně všichni. Pak už jenom cesta trolejbusem na zastávku Náměstí Práce. Tam se postupně rozejdeme každý domů, sám nebo s rodiči, každý však s pocitem krásně využitého dne.

(Autor: Míša | Informační e-mailVytisknout článek)


Návrh a realizace: Skřet, Redakční systém:phpRS