Hlavní menu
Anketa
Který hudební nástroj je ti nejbližší?

housle (1541 hl.)
 
elektronické klávesy (561 hl.)
 
harfa (520 hl.)
 
bubny (510 hl.)
 
zobcová flétna (501 hl.)
 
kontrabas (511 hl.)
 
trumpeta (425 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 4569
Přihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!

Vyhledávání
Vyhledat text

Administrace
Kronika

Oddílový výprava - Hostýnské vrchy

          Vydáno dne 28. 11. 2010

Je středa – státní svátek, tak proč sedět doma? Oddílová výprava volá. A nikam jinam, než do blízkých krás naší krajiny. Ano jistě správně tušíte. Jde o hostýnské vrchy.

6:45hod se srážíme jak kapky vody na autobusovém nádraží. I když se jedná o oddílovou výpravu účast je slabá. Za to nadšení převyšuje a dává rychlému zapomnění slabé účasti.



Oddílové výpravy se účastní za dospělé: Svišť, Miška, žralok. Za junáky: Junior, Herry. Za vlčata: Tom, Ondra, Marek, Honza, Za lvíčata: Tom.

V 7:00 nasedáme do autobusu a v 7:50 už jsem na Tesáku, kde začíná naše cesta. Klukům vysvětlujeme na místní mapě, kudy povedou naše kroky. Taky zdůrazňujeme, že 14km musíme zvládnout do 14:45hod, kde nám odjíždí autobus s Bystřice pod Hostýnem. Poslední úpravy a můžeme vyrazit.




Cesta je blátivá, ale s bravurností kamzíků se vyhýbáme všem přírodním překážkám. Na místní sjezdovce se nám naskýtá okouzlující pohled. Mlha připomínající moře zaplavuje okolí a sem tam ční nějaký ostrůvek. I Hostný je krásně vidět. V takových situacích si člověk uvědomuje, že daleko je mnohdy blíž. Jakási vzdálenost, když lidské oko dohlédne dál než v běžném životě, vzbuzuje dojem magičnosti onoho místa.





První naše delší zastávka je u tří kamenů. Jde o hraniční kameny s vyrytými erby. Nasáváme atmosféru a svačíme. Máme taky čas na to si zahrát první hru. Jsme rozděleni do dvou družstev. Mezi sebou máme třicet metrů. Hlavním úkolem je doběhnout co nejrychleji na soupeřovu stranu. Aby to nebylo tak jednoduché, tak když se střetnout dva vybíhající z opačných družstev, střihnou si kámen, nůžky, papír. Ten co vyhrává, pokračuje směrem k soupeřově straně, než narazí na dalšího protivníka. Ten co prohrává, utíká rychle zpět. V tom okamžiku prohry může vybíhat další spoluhráč proti předchozímu výherci změřit své síly. Hra všechny bavila a pěkně jsme se u ní zahřály.


Čas nás neúprosně tlačí, a proto vyrážíme dál na cestu. Lesní cesta je suchá a voňavá, tak jak podzim má být. I když je v údolí stále mlha, tady na hřebeni svítí slunce a to nás všechny nabíjí pozitivní energií. Cesta ubíhá jako voda a dalším klíčovým zastavením jsou skály na půli cesty k Hostýnu. Zde kluci nacházejí krásné ohniště.


40min na oběd a hurá na cestu. Všichni se zapojujeme do sběru dřeva. Po chvíli už hoří oheň a vše co se dá ohřát je naráz vytáhnuto. Než se nadějeme, jsme zase na cestě ovšem s jedním rozdílem. Nyní máme plné bříška.





Než se nadějeme, jsme pod schody na Hostýn. Drobná pauza, instrukce a kluci vyrážejí na dobroty do místních obchůdků. Mnohé je potřeba krotit, jelikož by koupili každou hloupost. Když jsem se pořádně občerstvili a koupili vše, co jsem chtěli.




Vyrážíme nahlédnout do místního kostela. Bohužel je prováděna rekonstrukce podlahy, a proto nám nic jiného nezbývá než se podívat aspoň skrz otevřené dveře. Svišť má připravené povídaní o historii a s napjatýma ušima „všichni“ posloucháme. Dále naše kroky směřují směrem po křížové cestě směrem k výhlídce a místnímu větrníku. Bohužel je v údolí stále mlha, a proto nic nevidíme. Čas nás opět tlačí vyrazit. Kolem Hostýnu po všech schodech dolů k „vodní kapli“ a potom po značce. Po cestě stíháme hrát další delší hru. K ní je potřeba kámen jako pěst a dobrá muška.



Čím více klesáme dolů, tím větší mlha se před námi tvoří. Vlhkost není cítit jenom ve vzduchu, ale pociťujeme ji hlavně na těle. Do toho se přidává ještě slabý větřík a pociťovaná teplota klesá. Nálada nás však neopouští a proto i výkyvy teplot snášíme všichni bravurně.




Na nádraží jsme s 20 minutovým předstihem. Všichni jsme však rádi, když si můžeme sednout do teploučkého autobusu. Těsně před 16hod vystupujeme na autobusovém nádraží. Rodiče už čekají, a proto se v rychlosti loučíme.




Mnozí z kluků po cestě usínají. Není divu: 14km, 6hodin, kopcem nahoru a dolů, slunce i chlad, krásné výhledy, hry, podzimní ohníček, dvě upovídané důchodkyně (turistky)…toto a mnohem víc sbaleno do oddílové výpravy Hostýn.



(Autor: Žralok | Informační e-mailVytisknout článek)


Návrh a realizace: Skřet, Redakční systém:phpRS